Když tak přemýšlím nad zeměmi, které jsme již navštívili, není snad žádná země, která by se nám nelíbila. Občas se setkáváme s tím, že některé země nás oslovili více a některé méně a možná také i s tím, že si říkáme: “Tak sem, sem už nikdy nepojedeme!” Je to však pouze chvilková domněnka, která brzy překlene v pocit a v krásné vzpomínání na tyto zážitky. Nemůžu tedy říci, že by se nám některá země nelíbila, vždy jen mluvíme o těch pocitech, které v nás zanechala.
Slovinko je jednou z těch zemí, ze které si neseme silné dojmy. Je to totiž země, která odpovídá přesně tomu, co od dovolených čekáme. Nikdy jsme totiž nebyli vyhraněni v tom, jak chceme dovolenou trávit. Rádi dovolenou trávíme různými aktivitami a jen málokdy dokážeme posedět na jednom místě. Slovinsko je pro nás tak skvělým východiskem v tom, že nabízí ohromnou škálu cestovních možností a současně i neotřelou gastronomii. Můžeme si tak dát do těla na vysokohorské tůře, odpočívat na pláži Jadranu či trávit den příjemnými procházkami historickým centrem hlavního města Ljubljany. Různorodost cestování v této zemi nás jednoduše nadchla a co více? Není to totiž pouze o cestování, stejné je to i s jídlem a tak díky tomu, že je tato zemička tolik ovlivněna svými sousedy, je místní jídlo doslova gurmánským zážitkem plným italských, chorvatských, rakouských, ale i tradičních slovinských chutí.
Základem slovinského jídelníčku je maso, kde vedle tradičního hovězího, kuřecího a vepřového je také hojně zastoupena zvěřina a co Vás stejně jako nás zajisté překvapí, je i možnost narazit na medvědí maso! Zdejší kuchyně však není pouze o mase. Slovinci se hojně oddávají i salátům a tak je naprosto běžné, že ke každému jídlu místní našinec sní i pořádnou porci zeleniny. Čím více se blížíme k pobřeží, tím více zaznamenáváme lehčí stravu, která je tak především u moře hojně zastoupena mořskými plody a pokrmy z ryb. Lahůdkou jsou však i sladkovodní ryby, kde například pstruh z řeky Soči je řazen mezi jednu z největších lahůdek tradiční slovinské kuchyně.
Místní kuchyně je ovlivněna kuchyněmi svých sousedů a tak se zde mísí různé vlivy rakouské, chorvatské, maďarské a italské kuchyně. Každá z těchto zemí tak dala vzniku tradičním slovinským jídlům s chutí své kuchyně z nichž lze jmenovat například žlikrofi (Plněné těstoviny velmi připomínající italské ravioli.) nebo žganci (Kaše připomínající italskou kukuřičnou polentu, připravovaná z pohankové, ovesné nebo také kukuřičné mouky.). Z italské strany sem doputovali také různé variace těstovin a rizot, ale i pizzy a slané kynuté tyčky, které místní rádi podávají zabalené do pršutu a podávané k vínu. Z jihu Slovinskou kuchyni ovlivnila kuchyně balkánu a přinesla tak s sebou slané pirohy zvané pljeskavica, námi milované Cévapi nebo také oblíbenou polívku Jotu. Maďarsko do slovinska přineslo své vyhlášené guláše a Rakousko zas světoznámý štrůdl a Dunajský zrezek (řízek).
Nemůžeme také opomenout na sladká jídla, která jsou podobná našim zvykům v kuchyni a zároveň díky své domácí lokaci ve středomoří jim dávají trochu toho cizího neotřelého ducha. Jmenujme tedy alespoň ovocem a ořechy plněné knedlíky Štruklji, džemem plněné koblihy krofi, ale i Prekmurskou gibanicu, která je národní specialitou, dobrotou z listového těsta, plněnou mákem, ořechy, tvarohem a jablky. My jsme si zamilovali i slavnou poviticu, která se peče z kynutého těsta a plní směsí z ořechů. Kupovali jsme si ji během našich výletů kolem romantického Bledského jezera a její vyjímečnou chuť si často připomínáme i doma.
Slovinská kuchyně je nám velmi blízká a proto bude mít i zde na blogu své čestné místo. Neochutnat ji by totiž bylo vážně škoda!