VELIKONOCE S NEPLECHOU

2.3K

Dříve, když jsem byla ještě teenager, patřily Velikonoce mezi mé nejvíce neoblíbené svátky v roce. Ač je má babička, která s námi doma žila, vždy prožívala velmi tradičně a dnes bych řekla i velmi hezky, já za nimi viděla jen barvení vajec a tolik neoblíbené šlehání pomlázkou. Jak já se na ně netěšila! Čím jsem však starší, snažím se v mnohém vidět hlavně to hezké, a i Velikonoce jsem si tímto oblíbila. Kdo by to byl řekl, že se po nějaké době začnu na Velikonoce tolik těšit! A tak zatímco jsem se v určitém období snažila od těchto svátků utéct do zahraničí a nemuset je tak tady trávit, poslední roky se držím doma. I Velikonoce totiž mají své kouzlo a já se jím nechávám okouzlit velmi ráda. Věřím, že to tak vnímáte i vy.

Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce

Ač jsou pro řadu z nás stěžejními svátky roku Vánoce, doba, kdy se narodil Ježíš Kristus, pro křesťany jsou jím Velikonoce, kdy se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Právě Velikonoce jsou tedy nejvýznamnější církevní období. Pro křesťany by tak mělo toto období být především uvědoměním si a obnovením vnitřního duchovního života. Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.

Velikonoce, svátky pohyblivé

Nikdy jsem nechápala to, proč se Velikonoce slaví každý rok o jiném datu. Vždyť když dle křesťanů hraje Ježíš v těchto svátcích zásadní roli a byl ukřižován v určitý konkrétní den, tak jak se může Velký pátek slavit jednou v polovině dubna a jiné roky dokonce v březnu. Stejně jako připadá Boží hod Vánoční na 25.12. neměl by i Boží hod Velikonoční mít pevné datum? Hlava mi to nikdy nebrala a když už jsem se do tohoto článku pustila, rozhodla jsem se pátrat podrobněji a víte co jsem zjistila?

Důvody proč se datum velikonočních svátků mění jsou dva. Ten první hovoří o tom, že se Velikonoce váží k fázím měsíce. Velikonoce se tak slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku tedy prvním úplňku po 21.3., kdy vítáme jaro. Toto datum ustanovila církev v roce 325 na prvním nikajském koncilu.

Druhým důvodem je, že Velikonoční svátky jsou svátky nejen křesťanů, ale i židů. Jelikož byl Ježíš Kristus žid a židé v období jara každoročně slavili památku východu Izraelitů z Egypta svátkem zvaným Pesach, který se překládá jako Velikonoce, slavil už Ježíš Velikonoce. Konkrétně se tato událost vztahuje k židovské velikonoční večeři, kterou slavil i on. Na té poslední proměnil chléb na své tělo, víno na svou krev a řekl učedníkům, aby totéž činili na jeho památku. Tušil totiž, že jej čeká smrt. Najednou tak židovská velikonoční večeře dostala jiný rozměr a jelikož křesťanství navazuje na židovství, stala se tato večeře pro křesťany oslavou Ježíšovy vykupitelské oběti. Odtud právě pochází spor o tom, kdy se mají Velikonoce slavit, a proto se datum posouvá. Židovské měsíce totiž nedopovídají gregoriánskému kalendáři. Oba mají sice 12 měsíců, ale zatímco náš rok má 365 dní (12 měsíců s různým počtem dní), ten židovský má dvanáct měsíců po 28. dnech. Muselo tedy dojít ke shodě, která by vyhovovala obou stranám, a proto máme Velikonoce pohyblivé. Velikonoce se tedy slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.

SVATÝ TÝDEN

Velikonoce trvají několik dní. Jsou završeny velikonočním triduem, což jsou tři dny předcházející Velikonoční neděli, kdy došlo k Zmrtvýchvstání. K němu došlo právě o Velké noci, a právě Velká noc dala název Velikonocím. Poté následuje nejvýznamnější den celých Velikonoc, Velikonoční pondělí, jež je spojováno s Nanebevzetím Ježíše Krista. Každý den ze Svatého týdne je však něčím významný a jsou z ním spojovány mnohé zvyky.

Svatý týden začíná a končí nedělí. Prvním dnem svatého týdne je Květná neděle, po ní následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a vše je uzavřeno opět nedělí, tedy Velikonočním nedělí neboli Božím hodem Velikonočním. Tento den je dnem vzkříšení Ježíše Krista, po kterém následuje ještě Nanebevzetí Ježíše Krista, tedy druhý svátek Velikonoční pondělí.

A jakýže je význam jednotlivých dní a pranostiky s nimi spojené?

  • Květná neděle: Tento den otevírá Svatý týden. Je symbolem příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a svůj název získala podle květů, kterými se zdobí kostely. Připomínají totiž palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. U nás jsou těmito květy především kočičky.
  • Modré pondělí: Název pro modré pondělí vznikl pravděpodobně z německého „blau“, které v překladu značí nejen modrou barvu, ale také neschopnost práce, proto je takové pondělí dnem, kdy křesťané nepracovali. Je také posledním dnem masopustu.
  • Šedivé úterý: Po dni odpočinku následuje den pořádného úklidu. Ten se konal právě na Šedivé úterý a byl věnován úklidu celého domu, vymetání pavučin a prachu. Proto také nejspíše šedivá barva značící tento den.
  • Škaredá středa: Den, kdy Jidáš zradil za 30 stříbrných Ježíše. V tento den by se nikdo neměl mračit, mohlo by mu to totiž zůstat po celý rok. Také pokračoval úklid domácností a to především vymetání komínů a sazí, aby byly odehnáni zlí duši.
  • Zelený čtvrtek: V tento den si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři a začíná tak tzv. Velikonoční triduum. Tradičně se na Zelený čtvrtek jí něco zeleného, díky čemuž bychom si měli zachovat zdraví po celý rok. Co se pranostiky týká tvrdí se, že pokud bude v tento den sněžit, bude teplé léto.
  • Velký pátek: Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a pohřben. V tento den se nesmí prát prádlo, namáčeli byste ho totiž v Kristově krvi. Ženy však i přesto k vodě vyráželi, protože voda z potoka jim měla přinést krásu a svěžest. Pranostika také říká, že pokud bude na Velký pátek pršet, bude v tomto roce špatná úroda.
  • Bílá sobota: Tento den se nese v duchu příprav na Boží hod velikonoční, a proto je na čase uklidit, nabarvit kraslice a uplést pomlázku. Je také koncem půstu a dnem, kdy se naposledy ozývají řehtačky, večer se totiž vracely zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.
  • Velikonoční neděle: Druhá neděle velikonočního týdne se také nazývá Boží hod Velikonoční. V tento den přichází veselí a hodování. Slouží se mše, světí se pokrmy, pečou se mazance a beránky, jako symbol Ježíšovi oběti.
  • Velikonoční pondělí: Velikonoční pondělí, které představuje Nanebevzetí Ježíše Krista. Od pradávna muži běhali za ženami s vrbovými pomlázkami, ale nešlehali jenom je, ale i dobytek. Podle tradice měly být poté ženy i hospodářská zvířata po celý rok silné a zdravé. Ty jim na oplátku dávaly ručně malované velikonoční kraslice.

SYMBOLY VELIKONOC

Velikonoční beránek

Velikonoční beránek má mnoho významů. Zatímco v křesťanské tradici symbolizuje beránek Ježíše Krista, který prolil svou krev na kříži, aby vysvobodil lidstvo z hříchu, v hebrejské tradici symbolizuje člena Božího stáda a souvisí s vysvobozením izraelského národa z Egypta. Židé proto v dřívějších dobách vždy na Velikonoce obětovali beránka, aby ho snědli a jeho krví potřeli vchod do domu, jako symbol víry v Boha a pro přinesení záchrany lidu od hříchu a smrti. Beránek je ale znám jako obřadní pokrm už od starověku. Ne vždy však byl pro každého finančně dostupný, a proto byl nahrazován pečeným beránkem téměř tak, jak jen známe dnes.

Kraslice

S Velikonocemi jsou kromě beránka a mazance také neodmyslitelně spojena vajíčka. Ta se barví již od 4. tisíciletí př. n. l. Dříve se barvila především na červeno nebo zlato a jejich významem byl symbol životní síly, zrození i smrti. Dříve byla také používána k léčebným účelům, a to především ženské neplodnosti, protože vejce obsahuje zárodek života. Aby však mělo svou magickou sílu, muselo být plné. Vyfouknutá vejce se ujala až v 19. století a těší se veliké oblibě jako ozdoba domácností i zahrad.

Pomlázka

Pomlázka zde byla dříve než samotné křesťanství. Pochází z pohanské tradice a byla důležitou součástí jarních oslav. Mnohé možné překvapí, že v dávných časech se šlehali všichni. Nejen ženy, ale i muži. Nyní se šlehají jen ženy a to proto, aby omládly a byly zdravé. Ne každý však má tuto tradici rád a sama musím přiznat, že při rozhovorech s našim přáteli ze zahraničí nad tímto zvykem cizinci vždycky kroutí hlavou. Jak se však říká, jiný kraj, jiný mrav a zde to platí dvojnásob. Na druhou stranu je pravda, že staré dokumenty dokládají, že ani církvi nebyla ve středověku tato tradice po vůli. Sama se tak snažila změnit její význam a věřím, že vás pobaví, jakou změnu chtěla nastolit. V historických článcích jsem se dočetla, že se církev snažila přeměnit symbol pomlázky, jako omlazení, v symbol sexuální abstinence. Šleháním se tak měli manželé od sexu odrazovat a pomlázku často pokládali doprostřed postele, aby byl pár oddělen. Ne, je vidno, že církvi plán moc nevyšel.

Kočičky

Kočičky jsou symbolem palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista, proto se jimi na Květnou neděli zdobí kostely a po jejich spálení se popel používá na Popeleční středu. Kočičky jsou také znamením života, naděje a vítězství. Nechávají se posvětit v kostele a poté se zapichují v rohu pole, aby byla dobrá úroda. Umístěné ve váze ve svém domově přinášejí štěstí a ochranu před zlou mocí.

JAK SE PŘIPRAVUJEME NA VELIKONOCE MY A JAKÉ ZVYKY DRŽÍME

PŘED SVATÝM TÝDNEM

Ještě, než začne Svatý týden začínám s prvními přípravami a to zhruba 14 – 10 dní před Velikonočním pondělí. Takto předem totiž připravím jarní květináč plný petrklíčů, krokusů, ale i macešek, abych mi po celý Svatý týden krásně kvetl. Současně zasadím i do misky jarní osení na sváteční stůl, aby travička stihla vyrůst a já ji mohla poté nazdobit kuřátky. Připravím i semínka na klíčky, aby bylo dost zeleného k vajíčkové pomazánce po Velikonocích a upeču perníčky, abych si ulehčila práci během Svatého týdne. Podívám se také kde se konají jaké trhy, a naplánuji nějaký výlet, který s nimi spojím. Krásné trhy bývají vždy na zámku Sychrov, a tak doufám, že se na ně letos budeme moci podívat, když ty předešlé byly z důvodu karantén zrušeny.

Recept na perníčky ZDE

KVĚTNÁ NEDĚLE (letos 10.4.)

V tento den uklízím abych následně mohla vyzdobit byt a Velikonoční náladu si tak užít co nejdéle. Po úklidu prostřu stůl velikonočním ubrusem, nachystám velikonoční nádobí a s klukama dojdu na procházku, abych si domů přinesla kočičky a větvičky, které zeleně vykvetou. Z obojího pak vytvořím kytku do vázy. Na závěr dne pak také promyslím, co vše chci letos na Velikonoce v kuchyni chystat, abych zítra mohla sepsat seznam na nákup. Tradičně u nás nesmí chybět jidáše, beránek, mazanec a včelí úly, které dělávám ve velikonočním tvaru. Někdy však také peču linecké ve tvaru vajíček a spoustu dalších dobrot.

Koukněte k nám na Instagram pro inspiraci ZDE.

Spoustu receptů na Velikonoce také naleznete ZDE.

MODRÉ PONDĚLÍ (letos 11.4.)

Jak krásná je tradice odpočinku! Já ji však zcela nedržím, v dnešní době, kdy v pondělí není svátek to ani nejde. I přesto si však tento den dělám příjemným, a tak pokračuji ve zdobení bytu a to tak, že na okna nalepím velikonoční výzdobu a ze včera připravenou kytici z větviček nazdobím vajíčky. Protože je pro mě zdobení perníčků krásným odpočinkem a odreagováním, zdobím v tento den také perníčky. V mezičase také sepisuji seznam na nákup, který mě zítra čeká.

Na co nikdy nezapomenu:

  • Čerstvá vajíčka na koledu i pečení,
  • Drobné velikonoční dobrůtky na koledu,
  • Dobrý alkohol na zapití po koledě,
  • Vanilkové lusky,
  • Citróny s chemicky neošetřenou kůrou,
  • Hladkou i polohrubou mouku, mléko, smetanu, máslo, cukr, kakao, rozinky, oříšky a droždí (na cukroví z lineckého, jidáše, beránka i mazanec),
  • Piškoty a rum na vosí úly.
  • Suroviny pro přípravu nádivky, sobotního a nedělního oběda (záleží na tom co chystáme, někdy je to pečený králík, jindy jehněčí kotlety, kleftiko či námi velmi oblíbený hot cross buns naslano).

ŠEDIVÉ ÚTERÝ (letos 11.4.)

Vyrážím na nákup, abych byla připravena nejen na pečení a vaření, ale i na koledníky. Včasný nákup je totiž vždy důležitý!

ŠKAREDÁ STŘEDA (letos 12.4.)

Škaredá středa je spojena nejen s úklidem, ale také s pečením jidášů, a proto i já je v tento den peču. Tradičně se sice konzumují za svítání na Zelený čtvrtek, ale připravují se den předem, tedy dnes. Tak se do nich semnou pusťte, připravíte si tak velmi chutnou snídani.

Recept na jidáše naleznete ZDE

ZELENÝ ČTVRTEK (letos 13.4.)

Čerstvé jidáše voní po celém bytě, a tak si dáme s klukama společnou snídani během níž je posnídáme. V tento den bychom také měli konzumovat něco zeleného, abychom byli zdraví po celý rok, proto přichystám zelený oběd. Inspirujte se třeba naším novým receptem na zelený burger, který zde na blogu přibyde v neděli. Ve čtvrtek také vyperu všechno prádlo, abych měla po celé svátky od praní klid, zítra se totiž prát nesmí! A nakonec s jedeme s klukama za město, abychom během procházky nařezali proutí na pomlázku. O víkendu totiž už bývají všechny ořezané. Hlavně je nezapomenout dát do kýble s vodou, aby neztratily vitalitu a šli dobře zaplést.

Recept na Zelený burger ZDE

VELKÝ PÁTEK

Poslední roky se stal Velký pátek svátkem, a tak na tento den, když je František doma, naplánuji výlet. Křesťané na Velký pátek drží smutek za ukřižování Krista, proto by se nemělo uklízet, prát ani péct, a tak beru tento den jako odpočinkový od práce a příjemný hezkou procházkou či výletem.

BÍLÁ SOBOTA

O sobotě uvařím vajíčka, abych měla přichystáno na zítra. Vařím slavnostnější oběd pro nás tři a peču bochánek i beránka.

Recept na bochánek ZDE

Recept na beránka ZDE, ZDE a beránek netradičně ZDE

VELIKONOČNÍ NEDĚLE (letos 17.4.)

Na velikonoční neděli snídáme bochánek, zdobím beránka a přichystaná vajíčka, která také potírám olejem, aby byla krásně lesklá a spolu s perníčky a dalšími dobrůtkami je přichystám na zítřejší koledu. Připravuji také suroviny na velikonoční nádivku, abych s ní zítra strávila co nejméně času. Přichystám tedy pečivo, aby nebylo příliš měkké a zajedu k našim na zahradu, abych nasbírala dostatek zeleného, které do nádivky přijde. Kluci také upletou pomlázku. Zejména pro děti je to velká zábava!

Recept na velikonoční nádivku (hlavičku) ZDE

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ (letos 18.4.)

Znám své kluky, a proto v tento den vstávám co nejdříve abych se zkulturnila a připravila nejen na ně, ale i na všechny ostatní koledníky. Kromě přichystané koledy připravím i něco na přípitek a užívám si příchodu koledníků a přátel, kteří nás navštíví. V mezičase také připravím velikonoční nádivku, kterou dám péct, aby bylo co na oběd. Odpoledne poté trávíme s širší rodinou.

Velikonoce zde budou cobydup a já věřím, že si je všichni užijeme. Těším se na Ván nejen tady u nových receptů, ale i na našem instagramovém účtu, kde pro vás opět chystáme velikonoční planner. Ani eshop nezůstane ladem, opět pro Vás něco chystáme! Pokud tedy ještě neodebíráte náš newsletter, určitě tak učiňte, vše se tam dnes dozvíte.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
© Copyright 2021. Všechna práva vyhrazena